Krize v rodině

rozhovorKrize v rodině
(Rozhovor Petra Vaďury s Ivanou Koryčánkovou)

 Paní Koryčánková, vy jste prožila se svým synem sedm let velkého trápení. O co šlo?
S manželem máme jednoho syna Roberta, kterému je dnes víc než 30 let. Jsme úplně normální rodina, jakých je spousta. Náš syn byl velice temperamentní, šikovný a celkem i rozumný a hodný kluk. Sportoval – věnoval se hokeji, chvíli i tenisu. Hodně se zabýval hudbou, protože je po manželovi muzikální – hrál na flétnu a později na violoncello. Asi ve třinácti letech se s ním však najednou stala změna. Ze dne na den opustil všechno, co měl dřív rád. Přestal sportovat, přestal navštěvovat uměleckou školu. Objevilo se záškoláctví a naše vztahy s ním se prudce zhoršily, protože najednou neuznával žádné autority. Tato změna nastala někdy v roce 1992, což pro nás s manželem byla jinak doba radostná, neboť jsme upřímně vítali změny v naší zemi. Všechno se však tehdy měnilo a události u nás doma mě najednou uvrhly do chaosu. Měla jsem pocit, že už se nevyznám vůbec v ničem.

Číst dál

Krize lidství v díle Terrence Malicka

rozhovorNa konci léta byl do českých kin uveden nejnovější film současného amerického režiséra Terrence Malicka Strom života. Dílo vyvolalo poměrně značný a rozporuplný ohlas. Proto jsem požádal o rozhovor znalce Malickova života a díla, jezuitu a katolického kněze Petra Vacíka z Akademické farnosti Praha.

Kdo je Terrence Malick?
Odpověď na tuto otázku by si přálo znát mnoho lidí. O tomto významném tvůrci toho totiž moc nevíme. Narodil se v roce 1943 ve Spojených státech Amerických. Pochází z rodiny, která má vazby na východní křesťanství, jímž je on sám ovlivněn. Daleko více však je ovlivněn západní filosofií, kterou studoval v polovině 60. let nejprve na Harvardu, později v Oxfordu. Zde začal pracovat na doktorátu a současně překládal Martina Heideggera do angličtiny. Doktorát z neznámých důvodů nedokončil (podle neoficiálních informací měl konflikt s vedoucím své práce). Opustil Oxford a vrátil se do Ameriky. Zde se usadil nejprve v Massachusetts, kde v Bostonu vyučoval filosofii na MIT (Massachusetts Institute of Technology), což je jedna z nejvýznamnějších technických univerzit na světě. Po roce toto místo opustil a přešel k novinařině. Pracoval pro několik významných amerických týdeníků, jezdil po světě a připravil například zajímavý článek o Che Guevarovi. Ani tuto práci však nevykonával déle než rok a koncem 60. let přesídlil do Hollywoodu. Zde v AFI (American Film Institute) vystudoval film a stal se rrežisérem.

Číst dál

Werner Oder

rozhovorMilí posluchači, v dnešním pořadu je naším hostem Werner Oder, člověk, který má velmi zvláštní životní zkušenost. Jeho otec byl totiž nacistický zločinec Werner Oder, který působil v jednotkách, které vraždily Židy za 2. světové války. A my si dnes budeme povídat o tom, jak je možno se s takovým rodinným dědictvím vyrovnat.

Pane Odere, vítejte v našem vysílání, dobrý den. A ještě chci také přivítat tlumočnici tohoto našeho vysílání, kterou je Hana Kresová. Dobrý den.

Werner Oder se narodil v roce 1951. Pane Odere, kdy se vlastně Vaše matka s Vaším otcem seznámila?

Moje maminka na konci války, když Rusové obsadili Německo, utekla z Berlína do Rakouska. Utíkala vlastně o život, protože Rusové se k zajatcům nechovali moc příjemně. Takže utíkala v noci, musela se přestrojovat a byl to pro ni velmi stresující zážitek. Když se dostala do Rakouska, hledala někoho, kdo by jí nabídl bezpečí, kdo by jí zajistil ochranu. A můj tatínek byl pohledný muž, který jí toto všechno nabízel. Takže se s ním setkala tam a tam si ho vzala.

Číst dál

O náboženském strachu

Devastující důsledky náboženského strachu se mi naplno objasnily v rozhovoru s jedním známým. Bavili jsme se o přístupu k Písmu a o obrazném chápání některých biblických míst. Vzpomínám si, že ten člověk několikrát řekl: „Já mám strach, že…“ Že to druzí špatně pochopí, že se zpronevěříme Písmu, že nebudeme dost věrní, že se z nás stanou liberálové, že si to někdo špatně vysvětlí, že … Tehdy mi došlo, že ten člověk žije v zajetí strachu!

Co je v životě důležité

Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé … Číst dál

Tajemství jedné závěti

Když Brněnská tisková misie vydala leták nazvaný Podruhé narozené dítě, bylo mi jasné, že Tomáše Graumana musíme pozvat i do Tachova. Přišlo však 60. výročí vypravení vlaků s židovskými dětmi z Protektorátu Čechy a Morava do Velké Británie, které zorganizoval Nicolas Winton, a Tomáš Grauman, jedno ze zachráněných dětí, byl příliš vytížen. A tak se k nám dostal až v listopadu.

Pronásledování křesťanů ve světě

Ježíšovo utrpení na kříži jakoby předznamenalo utrpení tisíců jeho následovníků v dějinách. Není ale mučednictví pro víru minulostí? Jsou i dnes místa, kde jsou lidé vězněni, mučeni a zabíjeni pro své náboženské přesvědčení? Co s tím můžeme dělat?

Rekonstrukce parku

V Ústí nad Labem prověřují financování rekonstrukce parku. Zachytil jsem to v televizi a nevím podrobnosti. Vím jen, že rekonstrukce byla financována z evropských peněz a byla podle všeho předražená. Lavičky, skluzavky pro děti, ale i samotné stromky stály mnoho desítek tisíc korun. Celkově se zde proinvestovalo snad až osm miliónů. Teď probíhá audit, protože to někdo udal. Jenže – jak to v podobných případech chodí – z tohoto mraku asi opět pršet nebude a vše se nenápadně zamete pod koberec.

Lisabonský příběh

Ve svém Lisabonském příběhu vypráví mág filmového umění Wim Wenders o filmovém zvukaři, který přijíždí do Lisabonu, aby svému příteli pomohl dokončit roztočený film. A protože svého přítele nenachází, toulá se po ulicích Lisabonu, nahrává zvuky a promítá si filmový materiál, který jeho přítel už stihl před svým záhadným zmizením natočit. Vše je nasnímáno starou kamerou na kliku. Poznáváme rázovité postavičky pradlen, obchodníků, náhodných kolemjdoucích. Město nás opájí magickou atmosférou svých oprýskaných, křivolakých uliček se stařičkými tramvajemi šplhajícími se do kopců.

Lavina

Josef a Rozita Mertovi žijí v Blansku. Jejich jméno se už druhým rokem pojí s občanským sdružením Lavina. Jaký je předmět činnosti Laviny?
Občanské sdružení LAVINA se snaží vytvořit pomyslný most mezi církví a sekulárem. Zaměřujeme se na lidi, kteří jsou nějakým způsobem v sociální izolaci.