V Ústí nad Labem prověřují financování rekonstrukce parku. Zachytil jsem to v televizi a nevím podrobnosti. Vím jen, že rekonstrukce byla financována z evropských peněz a byla podle všeho předražená. Lavičky, skluzavky pro děti, ale i samotné stromky stály mnoho desítek tisíc korun. Celkově se zde proinvestovalo snad až osm miliónů. Teď probíhá audit, protože to někdo udal. Jenže – jak to v podobných případech chodí – z tohoto mraku asi opět pršet nebude a vše se nenápadně zamete pod koberec.
Jakýsi úředník z ústeckého magistrátu v televizi s úsměvem vysvětloval: „Šlo to z evropských fondů.“ Jakoby chtěl diváky uklidnit, že to „nešlo z naší kapsy“. Tak proč se vzrušovat, ne?
Taky vám přijde tohle mrhání evropskými penězi nemorální? Kolik se za poslední léta objevilo v našich městech nepotřebných parkovišť (třeba u nás v Tachově), kašen, ploch vydlážděných zámkouvou dlažbou a všelijakého luxusu! A to vše jen proto, že tu prostě jsou k dispozici nějaké peníze a my bychom byli hloupí, kdybychom je neutratili. „Není to z naší kapsy, tak co!“ Opravdu není? A i kdyby, je to správné? Copak ty peníze není možno investovat tam, kde je jich skutečně zapotřebí? Mám z toho pocit, že jsme se brzy naučili manýrům rozežraného milionářského synka, který utrácí prostě jen proto, že má utrácet co. Jen aby nám to jednou někdo nespočítal!
Petr Vaďura (Brána 2011)
