Petr Vaďura Ježíšovo utrpení na kříži jakoby předznamenalo utrpení tisíců jeho následovníků v dějinách. Není ale mučednictví pro víru minulostí? Jsou i dnes místa, kde jsou lidé vězněni, mučeni a zabíjeni pro své náboženské přesvědčení? Co s tím můžeme dělat?
V Ústí nad Labem prověřují financování rekonstrukce parku. Zachytil jsem to v televizi a nevím podrobnosti. Vím jen, že rekonstrukce byla financována z evropských peněz a byla podle všeho předražená. Lavičky, skluzavky pro děti, ale i samotné stromky stály mnoho desítek tisíc korun. Celkově se zde proinvestovalo snad až osm miliónů. Teď probíhá audit, protože to někdo udal. Jenže – jak to v podobných případech chodí – z tohoto mraku asi opět pršet nebude a vše se nenápadně zamete pod koberec.
Ve svém Lisabonském příběhu vypráví mág filmového umění Wim Wenders o filmovém zvukaři, který přijíždí do Lisabonu, aby svému příteli pomohl dokončit roztočený film. A protože svého přítele nenachází, toulá se po ulicích Lisabonu, nahrává zvuky a promítá si filmový materiál, který jeho přítel už stihl před svým záhadným zmizením natočit. Vše je nasnímáno starou kamerou na kliku. Poznáváme rázovité postavičky pradlen, obchodníků, náhodných kolemjdoucích. Město nás opájí magickou atmosférou svých oprýskaných, křivolakých uliček se stařičkými tramvajemi šplhajícími se do kopců.
Josef a Rozita Mertovi žijí v Blansku. Jejich jméno se už druhým rokem pojí s občanským sdružením Lavina. Jaký je předmět činnosti Laviny?
Občanské sdružení LAVINA se snaží vytvořit pomyslný most mezi církví a sekulárem. Zaměřujeme se na lidi, kteří jsou nějakým způsobem v sociální izolaci.
Už od počátku českého vysílání se posluchači TWR setkávali s tištěnou podobou pořadů odvysílaných z Monte Carla.
Životopisy jsou oblíbeným žánrem a většinou se velmi dobře čtou. Kniha Tomáše Knoze Karel starší ze Žerotína se ale nejen dobře čte, nýbrž ona také se čtenářem něco dělá: prostřednictvím líčení osudů moravského šlechtice žijícího na přelomu 16. a 17. století mu klade otázky týkající se jeho vlastního života ve století 21.
24.4.2008 měl premiéru nový časký film Petra Zelenky na motivy románu F. M. Dostojevského Karamazovi. Film využívá dramatizaci románu Evalda Schorma a jeho základem je divadelní zpracování této dramatizace režírované v Dejvickém divadle Lukášem Hlavicou.
Zámek v Horšovském Týně patří k nejkrásnějším renesančním stavbám v Čechách. V polovině 16. století si jej nechal postavit Jan mladší Popel z Lobkovic, jeden z nejbohatších šlechticů království českého. Zámek byl natolik reprezentativní, že dokonce ani pobělohorští majitelé Trautmansdorfové necítili potřebu nějak výrazně jej přestavovat. A to zde bydleli až do rolu 1945. Díky tomu se nám dochoval takřka v původní podobě dodnes.
Ve vědeckých kruzích trvá spor o tom, co bylo největším objevem 20. Století. Byla to teorie relativity nebo počítače? Nebo něco jiného?
Poučený teolog má na tuto otázku jednoznačnou odpověď: Bylo to znovuobjevení hříchu. Na ten se už v 18. století mezi osvícenci začalo zapomínat. V 19. století. se pak na něj především mezi hojnými vyznavači pokroku zapomnělo docela. Lidé se opájeli vidinou takového lidství, které se vyvine postupně v božství. Obojí splyne. Musily přijít dvě světové války s miliony obětí, ničivé experimenty nacismu a komunismu, aby se od „víry v pokrok“ odstoupilo. Kam? Do beznaděje, rezignace a zoufalství, anebo do přesvědčení, že bez Boha je dovoleno vše a že se tedy lze prosazovat jakýmkoli způsobem a za jakoukoli cenu.
Vzpomínkových knih je na knižním trhu mnoho a jsou stále oblíbené. Hansi od Marie Anny Hirschmannové patří k těm, které stojí za to číst. Autorka, sudetské Němka, pochází z českého pohraničí. Vyrůstala jako sirotek u náhradních rodičů, a proto se snadněji v době dospívání přimkla k národně socialistické ideologii. Kniha mistrovsky popisuje vnitřní prožitky a myšlenkové pochody člověka, který bezmezně věří státu a jeho vůdci. Díky tomu pochopíme, jak bylo možné, že se lidé nechali Hitlerovým režimem získat. Nahlížíme do nitra dívky, která viděla svět očima nacistické ideologie. Bohužel zde není ani slovo o jejím vztahu k Židům, zato je zde vylíčen autorčin vztah k Čechům.
