V rámci seriálu Znovuzrozené kostely se dnes s Petrem Vaďurou vypravíme do Otína, jedné z vesnic západočeského pohraničí, která byla postižena poválečným odsunem obyvatel. Němým svědkem všech událostí, které vesnice za dobu své existence zažila, je tamější kostel. A právě jeho osud nás dnes zajímá. Nechybělo totiž mnoho a po gotické památce by nezůstaly žádné stopy.
kostel Otín
Kostel Jména Panny Marie patří k nejcennějším památkám okolí. Presbytář ze 14. století je sklenut gotickou žebrovou klenbou, žebra vystupují z ozdobných konzol. V klenebních polích se odlupují poslední zbytky gotických maleb. Loď kostela se úplně bez střechy, stojí jen obvodové zdi. Ovšem tyto zdi jsou obehnány lešením.
My se jdeme podívat dovnitř kostela…
Dveře zde nejsou, nad námi je modrá obloha, přestože se nacházíme uprostřed kostela. V presbytáři na nás čeká Pavel Nutil.
Pane Nutile, vy máte na svědomí to lešení?
„No já mám tak zčásti na svědomí to lešení. V roce 2003 jsme tady v této vesničce zakoupili dům, předtím jsme bydleli v Plané u Mariánských Lázní. Do té doby, i když to je 4 kilometry, jsem sice tušil, že tu existuje kostel, ale nějak jsem tomu nevěnoval větší pozornost. Až když jsme se sem přistěhovali, tak jsem zjistil, že by stálo za to s tím kostelem něco udělat. Že bych nerad byl příslušníkem generace, během které ten kostel spadne. Tak jsem se rozhodl kolem toho dělat nějaké kroky, aby došlo alespoň k záchraně a konzervaci toho stávajícíjho stavu kostela.“
V omítce chodbičky do sakristie, kam teď právě jdeme, byl kdysi náčrt gotického města, možná Plané, ale ten zde už bohužel není. Přesto je zde ještě něco dochováno – je tady třeba gotická menza oltáře a také stará gotická křtitelnice.
Pane Nutile, jaký bude ale výsledek toho vašeho úsilí?
„Výsledek by měl být, že se zakonzervuje koruna zdí, které zbyly, aby se dále nerozpadaly, a dá se definitivní krytina na střechu presbytáře a na stříšku na věži kostela. Tím by se mělo zabránit další devastaci stavby.“
A jaké bude využití?
„Už i v této ruině na svátek Panny Marie a také na Boží hod vánoční probíhají a snad i budou dále probíhat nějaké akce – zpívání a podobné věci, Velikonoce; jednoduché věci, které jdou dělat pod širým nebem.“
Jdeme se podívat ještě pod věž, kde na nás čeká pan Jiří Ťupa z Městského úřadu v Plané.
Pane Ťupo, vy máte tady ten kostel trošku na svědomí.
„Město Planá tento kostel vlastní, tak se jako vlastník musí starat.“
Ale vlastnila ho církev.
„Protože církev neměla finanční prostředky a technické možnosti na opravu, tak město si vzalo tento úkol a převzalo kostel do vlastnictví, aby ho mohlo dostat do stavu, aby neohrožoval okolí a mohl sloužit dál.“
Z jakých peněz bude financována ta oprava, která právě probíhá?
„Z programu obnovy venkova, zbytek dá město Planá. Stavba bude zakonzervována tak, aby pokud se objeví další prostředky, mohla ta obnova pokračovat.“
