Mateřský klub Krteček

Dešťové kapičky
Dešťové kapičky
dostaly nožičky,
ťapaly po plechu,
dělaly neplechu!

Vrány
Vrány letí, nemaj děti,
my jich máme jako smetí.
My je máme, neprodáme,
protože je rádi máme!!

Bublina
Byla velká novina, přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje, lítá,lítá, poletuje,
vyletěla nad náš dům, udělala prásk a bum!

Když já se natáhnu
Když já se natáhnu, vysoko dosáhnu,
když já se natáhnu veliký jsem.
Když já se přikrčím, hned zase vyskočím,
když já se přikrčím, udělám hop!
Když já se zatočím, celý svět roztočím,
když já se zatočím, roztočím svět.

Kovej, kovej, kováříčku
Kovej, kovej kováříčku,
okovej mi mou nožičku.
Okovej mi obě,
zaplatím já tobě.

Brambora
Koulela se ze dvora
velikánská brambora.
Neviděla, neslyšela,
že od někud zeshora
spadla na ni závora.
Kam koukáš, ty závoro?
Na tebe, ty bramboro!
Kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák!

Kolo, kolo mlýnský
Kolo, kolo mlýnský za čtyři rýnský,
kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo, udělalo bác!
Vezmeme si hoblík, pilku, zahrajem si ještě chvilku. Vezmeme si kladivo a už je to hotovo.
Až to kolo spravíme, tak se zatočíme.

Myš
V pelíšku je šedá myš
kožíšek má jako plyš.
kolíbá tam myšata
po mamince plyšatá, pšíky, pšíky, pšík!

Mám dvě
Mám dvě uši k naslouchání
a dvě oči na koukání
dvě nožičky na chození
a dvě ruce na mazlení.

Pacičky
Paci, paci,pacičky
máme malé prstíčky.
máme hebké dlaně,
zatleskáme na ně.

Indián
Na zahradě pod jabloní postavil jsem stan.
Zdálky slyším dusot koní a je ze mě Indián.
Nad prérií vítr věje, Indián se tiše směje.
Kdepak je můj Indián?…Tady je!

Podzimní
Trhat jabka, to je snadné,
jedno chytíš, druhé spadne.
Udělá bum do trávy
a nebo bác do hlavy.
Po trávě se koulí,
na hlavě máš bouli.

Dobrý den
Dobrý den, dobrý den,
máme dneska hezký den,
máme ruce na tleskání a nožičky na dupání
dobrý den, dobrý den, dneska zlobit nebudem.

Ježek
Tiše děti ježek spí, ať ho nikdo nevzbudí.
Já mám doma ovci, můžu tleskat jak chci!
Já mám doma berana,můžu dupat do rána!
Ježku, vstávej!!

Mysliveček
Mysliveček ráno vstává
na zajíčka pozor dává
mysliveček dup, dup, dup
a zajíček cup, cup, cup.

Sloni
Sloni dupou v lese, až se všechno třese.
Pokouší se choboty, vyčenichat dobroty.

Myši
Myši chodí tuze tiše,
Mají tlapky jako z plyše.
Tiše myši ši ši ši
Ať vás nikdo neslyší.

Šiju boty do roboty, od soboty do soboty
Nemám chleba ani sýra, kočka my to všechno snědla,kšššc!!!

Melu melu pšeničku
do zlatého hrníčku.
Až umelu, budu píct, až upeču, budu jíst…

Ranní
Brzy ráno slunce vstalo,
dobré ráno zavolalo.
Děti vstávejte a sluníčko vítejte!
Nejdřív oči umyjeme, potom vlásky učešeme, ručičky si procvičíme, potom bříško pohladíme, nožičkama zadupem, ať je hezký den!

Myška
Tančila myška, tančila, až se jí hlavička točila.
Sedla si, zdřímla si, ale jenom málo…
Povím vám, děti, co se jí zdálo:
Jak se velká kola točí, jak po cestě jede kočí.
Jak sluníčko krásně svítí, jak na louce roste kvítí.
…A v tom BÁC! – cosi uhodilo…
to myšku probudilo.

Šašek
Zataháme za šňůru,
šašek skáče nahoru.
takhle třepe rukama,
takhle dupe nohama
takle jede na koni
A nakonec se šašek ukloní.

Takhle cvičí… pravá ruka
Takhle cvičí pravá ruka
Takhle cvičí levá ruka.
Takhle kývá hlavička,
takhle roste travička.
Takhle leze brouček malý
a takhle se sudy válí.

Naše malé ručičky
Naše malé ručičky, udělaly pěstičky.
Myška se tam schovala,
do bříška se dostala.
Pak skočila na ramínka a z ramínek na kolínka,
Tam ztratila klíč a už byla pryč!

Spadla moucha
Spadla moucha do capoucha, zlámala si koleno,
Tři neděle naříkala, tuze jí to bolelo.

Kolotoč
Kolotoč, kolotoč,
jen mi hlavu nezatoč.
Cinkylinky jedeme,
do kola se vezeme!!

Mrak a paní bouřka
Vzal si mrak černý frak,
pozval paní bouřku.
Na taneček na kopeček
točili se v kroužku.
Tančili, rejdili, až to nebem hřmělo.
Setmělo se, blýskalo se a pak zapršelo.

Domeček
Tady je střecha, to jsou dvě světýlka,
To jsou dvě pěřinky, a tady jsou dvířka.
A kdo chce navštívit domeček,
Zazvoní na tenhle zvoneček: cvilink!!

Pekař
Pekař peče housky, uždibuje kousky,
Pekařka mu pomáhá, uždibují oba dva.

Ťapáček
Šel ťapáček po mostě, nesl pentle nevěstě, uklouzla mu nožička, pentle vzala vodička.

Kočička
Naše kočka kočičí, ta si ráda zacvičí.
protáhne si nožku a zdřímne si trošku.

Vařila myšička
Vařila myšička kašičku, na zeleném rendlíčku.
Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic.
A ten maličký frrr do komůrečky na homolečky!

Kocour a myš
Myšičko, myš, pojď ke mně blíž!
Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš!

Starý medvěd
Prší, prší, voda kape, starý medvěd bláto šlape.
Zatočí se dokolečka a stočí se do klubíčka.

Paci paci pacičky
Paci paci pacičky, uděláme placičky.
Dáme do nich rozinky a oříšek malinký.
Zamícháme do nich med,
Dobru chuť a jezte hned!

Houpy houpy houpánky, houpají se červánky.
V nadýchaném obláčku, mají děti houpačku.

Kolotoč
Točí se kola točí se točí, točí se jako na kolotoči!

Domeček
Stojí, stojí kopeček
pod kopečkem domeček.
Vedle domku stromeček.
Před domkem je lavička,
na lavičce babička
a vedle ní kočička.
Nad domečkem vidím mráčky
a pod mráčky čtyři ptáčky.

Deštivá pohádka
Déšť si ťapka, ťapy ťap,
div, že broučka nazašláp!
Brouček vlezl pod lopuchu.
„To mám radost, že jsem v suchu!!“
Kolem běží mokrá myška.
„Podívejme, je tu stříška!“
Honem vlezla pod lopuchu.
„To mám radost, že jsem v suchu!!“
Tapy, ťapy, déšť si ťapká,
mokrou trávou skáče žabka.
„Žabko, žabko, prší tam!Pojď
se honem schovat k nám!“
„Co bych lezla pod lopuši!
Já mám radost, jen ať prší!!“

Princeznička na bále
Princeznička na bále, poztrácela korále.
Její táta, mocný král, Honzíka si zavolal.
Honzíku, máš namále. Přines nám ty korále!
Honzík běžel za horu, nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále. Tady máte korále…
…větší už tam neměli, ty už snědli v neděli!

Kreslíme prasátko
Tunel uděláme,
kroužek do něj dáme.
Ana misku od maminky,
položíme dvě rozinky.
Dvě kuličky místo očí,
ať se hlava dívat učí.
Malé uši přilepíme,
pak kopýtka dokreslíme.
Teď ocásek nahoře
– prase běhá po dvoře.

Sněžilo
Sněžilo a sněžilo
už vůbec nic nebylo.
Ani auto na ulici
a bambule na čepici
všechno bylo na bílo!

Foukej
Foukej foukej větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě!

Kukla
Byla jedna kukla
a ta kukla pukla.
Vyletěl z ní v jarní svět,
motýl krásný jako květ!

Beruška
Beruška má sedm teček, takhle se to říká.
na travičce u potůčku nahlas někdo vzdychá.
Co si počnu, nešťastná, já mám teček jenom šest.
Stále si je počítám, nemůžu se splést!
Berušce, co sedí tam, jeden puntík chybí.
Že má teček jenom šest, za to se moc stydí.
Přišel brouček veliký, co křídla má jak vlečku,
černou barvou namaloval chybějící tečku.
Beruška už nevzdychá, zas radostně lítá,
sedm teček na zádech, každý den si počítá.

FÍÍÍ
Když je zima veliká, musíme mít kulicha
kabát, šálu, rukavice,
může být i fujavice!!! FÍÍÍ!!!

Jarní
Kvete kvítí, slunce svítí,
v lese rostou stromy
na louce se kývá tráva,
motýli se honí!!!

Mochomůrka
V černém lese zvaném Hůrka
červená se muchomůrka.
Červená se panenka,
že jí kouká sukénka.
Červená se, moc se stydí,
že jí soused hříbek vidí.

Šel kozel do Lhoty
Šel kozel do Lhoty,
koupil tam SLEPIČKU.
Slepička na dvoře:
Kokodák!
Šel kozel do Lhoty,
koupil tam HUSIČKU.
Husička:Ga, ga, ga.
Slepička na dvoře:
Kokodák!
Šel kozel do Lhoty,
koupil tam OVEČKU.
Ovečka: Bé, bé, bé.
Husička: Ga, ga, ga.
Slepička na dvoře:
Kokodák!
Šel kozel do Lhoty,
koupil tam KRAVIČKU.
Kravička: Bú, bú, bú.
Ovečka: Bé, bé, bé.
Husička: Ga, ga, ga.
Slepička na dvoře:
Kokodák!
Šel kozel do Lhoty,
koupil tam KONÍČKA.
Koníček: Hy, hy, hy.
Kravička: Bú, bú, bú.
Ovečka: Bé, bé, bé.
Husička: Ga, ga, ga.
Slepička na dvoře:
Kokodák!

Slepičko Kdákalko, kuřátka voď!
Husičko Kejhalko, s housaty choď!
Huňatá ovečko, bílé jehňátko hlídej,
Strakatá kravičko, mlíčko telátku dávej!
Koníčku Běloušku, hopsa, běž,
s hříbátkem pro oves pojedeš!

Kočičí houpání
Houpala se s kočkou kočka,
přivíraly slastně očka.
Říkaly si: „Milá paní,
viďte, není nad houpání!!“
Lano prasklo, jaký div, skoulely se do kopřiv.

Šnek
Nakreslíme obloučky :
Velký – malý – droboučký.
A když se zalepí brána,
máme tu roh od berana.
Přiděláme lodičku –
vzadu má pěknou špičičku.
Zapíchnem dva špendlíky
a je tu šnek – veliký!!

Kočka
Namotáme klubíčko,
do něj menší jablíčko.
Přilepíme uši,
ať to kočce sluší.
Potom ještě očka,
ať se kouká, kočka.
Pak nosánek s fousky
čichá čerstvé housky..
Ocáskem si zacvičí
naše kočka kočičí!

Sova
Dvě kolečka slepíme,
pecky do nich vložíme.
Pak přidáme skobičku,
svážem to do uzlíčku.
Drápky vpravo, drápky vlevo,
posadíme to na dřevo.
Sova na nás kouká
a hlasitě houká.

Děkujeme všem maminkám, které se s námi podělily o svůj názor na kurz Výchova dětí.

• Napište tři nejdůležitější skutečnosti, které jste se dozvěděli / připomněli si na kurzu Výchova dětí.
• Zapište tři skutečnosti, které jste v důsledku absolvování kurzu změnili nebo byste rádi změnili.

 

Veronika, 2 děti (4 a 2 roky)

• Ovládání hněvu (zvládání záchvatů syna – pamatovat na STOP, ovládání vlastního hněvu)
• Předávání hodnot a názorů (důležitost rodiny, tradice a rituálů, společné trávení času)
• Naplnění potřeb dětí (přijmutí dítěte takového, jaké je, s pozitivními i negativními vlastnostmi; soustředěná pozornost)

• Ovládání hněvu
• Pozorné naslouchání
• Vztahy mezi sourozenci

 

Pavlína, 2 děti (5 a 3 roky)

• Dozvěděla jsem se (či si uvědomila), jak důležité je investovat čas a energii do rodiny
• 5 jazyků lásky – výborný a efektivní nástroj, jak celkově zvládnout a pochopit dětskou duši
• Uvědomění si důležitosti být dětem příkladem a předávání hodnot

• S pomocí kurzu se snažím lépe zvládat hněv (především svůj 🙂 )
• Snažím se uplatnit 5 jazyků lásky, především soustředěnou pozornost, oční kontakt, který je jazykem lásky mých dětí – dobré i pro partnerský život
• Snažím se být dobrým vzorem, nicméně sama se musím hodně učit

Díky kurzu si člověk uvědomí, které situace a jakým způsobem ovlivní charakter dítěte, jeho vnímání okolního světa a vůbec života a jeho hodnot.
Doporučuji všem maminkám a tatínkům, kteří chtějí děti připravit na život.

 

Hana, syn (10 let)

• Důležité bylo uvědomit si, že dítě má „citovou nádrž“, kterou je potřeba plnit láskou.
• Uvědomila jsem si, že syna příliš přetěžuji – ve snaze naplánovat mu volný čas tak, aby neměl sklon dělat „lumpárny“. Nyní mu již nechávám větší prostor pro rozhodování, co s volným časem, jak ho podle svých potřeb vyplnit.
• Naučila jsem se, že ovládat dítě křikem je neúčelné. Dále jsem se naučila nezachraňovat syna pro jeho nedbalost.

• Nechání prostoru pro kreativitu
• Nejsem již tak citlivá (sebekritická), když se na mě zlobí
• Synovi spolu s jeho otcem věnujeme více času

Kurz byl pro mne velkým přínosem ve výchově mého syna.
Děkuji.

 

Lenka, dcera (2 roky)

• Důležitost naslouchání dětem a pozorování jejich reakcí
• Nezjednodušovat jejich problémy a starosti – co je pro nás maličkost, může mít pro ně velký význam; umět je pozorně vyslechnout
• Prožívání dětského hněvu – pocit, který si musí prožít a odžít si ho, opět ho nezjednodušovat – důvod, proč se zlobí, je pro ně důležitý

• Více se soustředím na to, co říkám. Někdy se přistihnu, že to, co jsem už řekla, se mi nelíbí; že tím mohu v dceři vyvolat nějaké negativní pocity nebo dokonce strach.
• Umět se omluvit a připustit si, že se můžu poučit od své dcery a že když si něco prosazuje, můžeme vymyslet řešení; netrvat na svém jen proto, že jsem dospělá a „já přece vím, co je lepší“
• Ovládat svůj hněv a své naštvání a své reakce, když se mi něco nedaří

 

Pavlína, dcera (7 let)

• Pět jazyků lásky – trávit více času spolu (!), láskyplný dotek
• Uvědomění si toho, jaké hodnoty bych chtěla dítěti předat – velmi silné téma (bojovat proti materialismu…)
• Naslouchat a správně reagovat na potřeby, smutek, přání dítěte. Nechat dítěti více prostoru, aby samo naučilo rozhodovat se

• Celkově uvažuji o výrazné změně v pracovní oblasti, abych měla více času pro rodinu. Částečně se to již daří, ale je to pouze malý krůček…
• Více hovořit s dcerou o vážných (i nevážných) věcech, dávat jí prostor k otázkám, které jsem dosud odsouvala (…až budeš starší)
• Naučit se chápat potřeby – viz bod 3 – cíle výchovy
• Být vzorem!

Shrnutí:
Chtěla bych, aby z dcery vyrostl vyrovnaný optimistický člověk, který má úctu ke všem ostatním lidem, ke stáří, k jiným kulturám, rasám. Toleranci považuji za velmi důležitou, stejně jako čestnost v chování – vždy jednat na rovinu. V dnešní společnosti chybí i pracovitost… Zároveň si uvědomuji, že spoustu hodnot předávám špatně – příklad klasický: Važ si jídla, děti jinde na světě, v Africe… A pak jdu a vyhodím tvrdý chléb, protože jsem líná z něj udělat strouhanku…
Celkově si myslím, že v první řadě musím zapracovat na své vlastní změně tak, aby dcera viděla, jak ten život doopravdy žít. Doufám, že se to i přes chyby podaří.

Kurzy výchovy dětí v Tachově

Jak vytvářet vztahy se svými dětmi? Jak být dobrým vzorem? Jak se naučit nastavovat dětem hranice? A jak jim nejlépe vyjadřovat lásku? To jsou jen některé z otázek, které si kladou účastníci kurzu Výchova dětí. Rodiče se na něm v deseti setkáních mohou pod vedením lektorů sdílet se svými dobrými i špatnými zkušenostmi z výchovy dětí do deseti let. Kurzy pořádají na různých místech naší vlasti buď lektoři z nějakého křesťanského společenství nebo pracovníci různých křesťanských mateřských center. Od května takový kurz připravuje Mateřský klub Krteček, který se schází v prostorách Sedmdesátky na náměstí Republiky v Tachově.

„Zjistila jsem, jak leckdy stačí opravdu málo k tomu, aby naše dítě změnilo své chování a postoje – najít si pro něj čas, poslouchat ho, nechat ho projevit hněv přiměřeně jeho věku, ale zároveň umět ovládnout i hněv svůj,“ říká jedna z maminek, která absolvovala kurs Výchova dětí už loni. Současně také zjistila, že hodně toho dělá dobře, a povzbudilo ji, když od ostatních rodičů slyšela o selháních, která se podobala těm jejím a za která se styděla. A jak říkají manželé Güttnerovi, kteří jsou koordinárory kurzu u nás, výsledkem těch několika setkání rodičů by měla být nová chuť do budování láskyplného vztahu ke svým dětem. A samozřejmě je cílem zlepšit, co se zlepšit dá.

„Chceme, aby si rodina vytvořila zdravé návyky, jak fungovat, a změnila ty návyky, které byly špatné,“ říká Dagmar Güttnerová. Její manžel Jakub dodává: „Velice často je užitečné, když se dostanou do kontrastu ty návyky, které člověk pokládal za samozřejmé, protože on sám byl tak vychováván a nedovede si představit, že někdo jiný to má jinak, s těmi přístupy, které přinášejí ostatní účastníci. Může si pak uvědomit, že existuje více způsobů jednání a on si může rozmyslet, zda ten jeho je skutečně ten nejlepší.“

Kurz Výchova dětí vytvořili ještě s kurzy Manželské večery a Příprava na manželství Nicky a Sila Leeovi z jednoho anglikánského sboru v Londýně. Tito rodiče čtyř dětí, kteří žijí už více než 25 let ve spokojeném manželství, vědí, že nejdůležitější ve výchově dětí je láska. Svůj kurz proto vytvořili na křesťanském pojetí lásky, která se obětuje a je bezpodmínečná. Kurz je však určen rodičům bez ohledu na jejich víru či nevěru, protože v centru pozornosti je opravdu výchova.

Jak jednotlivé lekce na kurzu vypadají?
„Začíná se jídlem, po kterém následuje krátká přednáška a diskuse k tématu, o němž přednáška pojednávala.
V diskusi se postupuje podle příručky, v níž jsou pro účastníky přesně formulované otázky. Sedí se kolem stolů asi tak po osmi až deseti lidech. Na kurzu to není tak, že někdo má pravdu, kterou všem vnucuje. Účastníci se vzájemně sdílí, takže vzniká jakási komunita rodičů, z nichž každý sice dělá nějaké chyby, ale vzájemně se mohou podpořit ve snaze těchto chyb se vyvarovat,“ vysvětluje Dagmar Güttnerová.

Součástí kurzů jsou i domácí úkoly, jejichž cílem je skutečná proměna atmosféry v rodině.
A jak takový domácí úkol vypadá?
„Tak například mají rodiče za úkol uspořádat rodinný večer, který spočívá v tom, že zorganizují s dětmi něco speciálního, co předtím jako rodina nepořádali. Tento společný večer postupně začlení do rodinného života.“

Kurzy pro rodiče dospívajících dětí jsou připravovány.

Petr Vaďura