Eva Henychová v Tachově
Své v pořadí už čtvrté album nazvané Sinaj představila v Muzeu Českého lesa v Tachově zpěvačka a kytaristka Eva Henychová. Při té příležitosti připravil malý medailon zpěvačky Petr Vaďura.
Křehká dívka známá z televizního seriálu My holky z městečka vystudovala hru na kytaru a zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka. V roce 1991 vyhrála Portu a od té doby hraje a zpívá – často v kostelích nebo ve věznicích. V čem jsou podle ní samotné její písně zvláštní či osobité?
Já myslím, že mé písně jsou zvláštní tím, že provokují k přemýšlení. Že nutí člověka, aby o něčem přemýšlel a možná i na něco důležitého přišel ve svém životě.
Text písně:
Odpouštím celému světu,
odpouštím lidem všem,
odpouštím Tobě taky,
odpouštím tomu, kým jsem.
Na představení nového alba přišli jak fanoušci Evy Henychové, tak i ti, kteří ji dosud neznali. A jaké byly jejich dojmy?
Já jsem Evu Henychovou slyšela takhle naživo poprvé, mluvila mi z duše nebo ze srdce, mám podobný náhled jako ona.
Já jí hrozně závidím. A závidím jí, že umí hrát na kytaru, protože já bych se v životě nic takového nenaučila. Opravdu – talentovaná. Umí krásně zpívat.
Eva Henychová prodělala řadu životních karambolů. Několik let také zápasí se zákeřnou nemocí. Donedávna ještě učila na ZUŠ v Ostrově nad Ohří, teď už jen zpívá. Z jejích písniček je zřejmé, jak je pro ni důležitá víra. Sama o tom říká:
Víra je cosi, co je hlavně nezastupitelné v mém osobním životě. A protože mé písně jsou jakýmsi obrazem, zrcadlem mého osobního života, tak to nemůže být jinak, než aby tam ta víra byla.
Text písně:
Dáváš mi znát svoji sílu, co běh času snadno mění,
nechal jsi mne s ptáky vzlétnout, věnovals´ mi uzdravení.
Až na konec světa půjdu, vyzpívám to oblakům,
jak veliké věci dal mi ten, komu říkám Bůh.
Písničky Evy Henychové nezní tak často z rozhlasových přijímačů, nicméně přinášejí něco, s čím se v hudbě tak často nesetkáváme: naději.
