Archiv příspěvků: mp3

kázání, přednášky, rozhorovy, reportáže

Máš mne rád – Petr Vaďura

Poznámky:
1/ Bohoslužba je určena pro virtuální prostor internetu. Fyzicky nikdy neproběhla a neproběhne.
2/ Záznam můžete také sledovat pomocí služby Spotify, YouTube a SoundCloud. Odkazy naleznete zde:

Autor: Petr Vaďura
Zdroj: Evangelická církev metodistická – farnost Tachov
Download: MS OneDrive

Voda v síti a snídaně s Kristem

 

BohoslužbaBiblický text💡 INSPIRACE

Nevím, jestli jste si toho všimli, ale Janovo evangelium má dva závěry. První závěr je ve dvacáté kapitole a druhý závěr je ve dvacáté první kapitole. Dvacátá kapitola je uzavřená dovětkem podle něhož Ježíš učinil ještě mnoho znamení, jež nejsou popsána v této knize, nicméně ta, která jsou vylíčena, mají posloužit čtenáři či posluchači k tomu, aby uvěřil tomu, že Ježíš je Kristus, syn Boží, a aby věře v Ježíše měl život věčný.

Tady mohlo evangelium skončit. Nicméně neskončilo. Následuje ještě jednadvacátá kapitola, která je jakýmsi doslovem. Jeho obsahem je popis rybolovu, nejprve neúspěšného, posléze úspěšného, dále zjevení vzkříšeného Krista sedmi učedníkům, společná snídaně kolem ohniště a následuje ještě rozhovor s Petrem o jeho lásce ke Kristu a úkolu pást Ježíšovi ovce.

Po několika slovech věnovaných učedníkovi, jehož Pán miloval, končí pak evangelium druhým dovětkem stvrzující pravdivost vylíčeného svědectví.

Jaký je cíl/účel toho doslovu? Proč tam ta jednadvacátá kapitola je?

 

Poslechněte si celý příspěvek:

Doprovodné soubory:

Sólo le pido a Dios

Que el dolor no me sea indiferente
Que la reseca muerte no me encuentre
Vacía y sola sin haber hecho lo suficiente
Sólo le pido a Dios

Que lo injusto no me sea indiferente
Que no me abofeteen la otra mejilla
Después que una garra me arañó esta suerte
Sólo le pido a Dios

Que la guerra no me sea indiferente
Es un monstruo grande y pisa fuerte
Toda la pobre inocencia de la gente
Es un monstruo grande y pisa fuerte
Toda la pobre inocencia de la gente
Sólo le pido a Dios

Que el engaño no me sea indiferente
Si un traidor puede más que unos cuantos
Que esos cuantos no lo olviden fácilmente
Sólo le pido a Dios

Que el futuro no me sea indiferente
Desahuciado está el que tiene que marchar
A vivir una cultura diferente
Sólo le pido a Dios

Que la guerra no me sea indiferente
Es un monstruo grande y pisa fuerte
Toda la pobre inocencia de la gente
Es un monstruo grande y pisa fuerte
Toda la pobre inocencia de la gente

Poznámky:
1/ Bohoslužba je určena pro virtuální prostor internetu. Fyzicky nikdy neproběhla a neproběhne.
2/ Záznam můžete také sledovat pomocí služby Spotify, YouTube a SoundCloud. Odkazy naleznete zde:

Autor: Petr Vaďura
Zdroj: Evangelická církev metodistická – farnost Tachov
Download: MS OneDrive


 
Genesis 18, 1-15

  • I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
  • Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
  • a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
  • Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
  • Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“
  • Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: „Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby.“
  • Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
  • Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to . Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
  • Pak se ho otázali: „Kde je tvá žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“
  • I řekl jeden z nich : „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna.“ Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
  • Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
  • Zasmála se v duchu a řekla si: „Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“
  • Tu Hospodin Abrahamovi řekl: „Pročpak se Sára směje a říká: ‚Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?‘
  • Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“
  • Sára však zapírala: „Nesmála jsem se,“ protože se bála. On však řekl: „Ale ano, smála ses.“

 
Janovo evangelium 21,1-14

  • Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského.
  • Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.
  • Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.
  • Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.
  • Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“
  • Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.
  • Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou.
  • Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket – a táhli za sebou síť s rybami.
  • Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.
  • Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“
  • Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.
  • Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.
  • Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu.
  • To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.
 

Další skutečná inspirace (nejen) pro tuto dobu:

 

  • archiv Literárních čtvrtků – Literární čajovna byla zahájena 3.října 2013. Probíhá každý čtvrtek od 19 do 20:30 hodin v Sedmdesátce (prostory Evangelické církve metodistické v Tachově). Je určena široké veřejnosti, ale i členům církve. Průběh setkání je obvykle stejný: jeden z účastníků (výjimečně host) seznámí přítomné s životem a dílem autora, kterého pro tento večer vybral, a po té předčítá vybrané pasáže z knihy, kterou si připravil. Po té následuje diskuse. Záznamy naleznete nejen na těchto stránkách, ale i na YouTube kanálu Sedmdesátky (playlist – cca 145 položek)
  • internetový magazín NaHlubinu.net – Novinka! – inspirativní příspěvky od různých autorů (Petr Vaďura, Pavel Hošek, Rudolf Tomšů, Pavel Řepa, články z časopisu Slovo a život)
 

Přes ponížení k povýšení – Petr Vaďura

BohoslužbaBiblický textOdkazy

Když nás apoštol Pavel v listu Filipským vybízí, abychom měli stejné smýšlení jako Kristus, vede nás tím do něčeho velmi hlubokého. Chce po nás, abychom sestoupili do hlubin Kristova životního příběhu, abychom se pokusili soucítit s ním v jeho ponížení, a také s ním prožít jeho následné vyvýšení.

Nikde v evangeliích nečteme, jak Ježíš prožíval svůj pozemský život. Je tam velice málo záznamů o jeho duševním hnutí, nevíme, jak se cítil, On, dokonalý člověk a Bůh, uprostřed lhostejnosti, povrchnosti, zloby a agrese.

Jedinou ukázkou bolestného Ježíšova zápasu v závěrečném období jeho života, zápasu o zachování vnitřní integrity, je líčení jeho modliteb v Getsemanské zahradě.

Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou.

Umíme si představit duši smutnou až k smrti?

Více podnětů k přemýšlení získáte poslechem celého příspěvku.

Poznámky:
1/ Bohoslužba je určena pro virtuální prostor internetu. Fyzicky nikdy neproběhla a neproběhne.
2/ Záznam můžete také sledovat pomocí služby Spotify, YouTube a SoundCloud. Odkazy naleznete zde:

Autor: Petr Vaďura
Zdroj: Evangelická církev metodistická – farnost Tachov
Download: MS OneDrive

Jeremjáš 20, 7-13

  • Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá.
  • Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu, neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny.
  • Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“ avšak je v mém srdci jak hořící oheň, je uzavřeno v mých kostech, jsem vyčerpán tím, co musím snášet, dál už nemohu.
  • Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! „Udejte ho !“ „Udáme ho!“ Kdekdo z těch, s nimiž jsem pokojně žil, čeká, až se zhroutím. „Snad se dá nachytat, pak ho přemůžeme, zajmeme ho a pomstíme se mu.“
  • Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr, proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci, velice se budou stydět, že nebudou mít úspěch, jejich věčná hanba nebude zapomenuta.
  • Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého, ty vidíš do ledví i do srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.
  • Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, protože vysvobodil ubožáka z rukou zlovolníků.

 

 
Filipským 2, 1-16

  • Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:
  • dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
  • v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
  • každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
  • Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši:
  • Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
  • nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
  • se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
  • Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
  • aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí –
  • a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.
  • A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.
  • Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
  • Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,
  • abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,
  • držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

 

Marek 16, 1-8

  • Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.
  • Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
  • Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“
  • Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
  • Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
  • Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.
  • Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘“
  • Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.

Další skutečná inspirace (nejen) pro tuto dobu:

 

  • archiv Literárních čtvrtků – Literární čajovna byla zahájena 3.října 2013. Probíhá každý čtvrtek od 19 do 20:30 hodin v Sedmdesátce (prostory Evangelické církve metodistické v Tachově). Je určena široké veřejnosti, ale i členům církve. Průběh setkání je obvykle stejný: jeden z účastníků (výjimečně host) seznámí přítomné s životem a dílem autora, kterého pro tento večer vybral, a po té předčítá vybrané pasáže z knihy, kterou si připravil. Po té následuje diskuse. Záznamy naleznete nejen na těchto stránkách, ale i na YouTube kanálu Sedmdesátky (playlist – cca 145 položek)
  • internetový magazín NaHlubinu.net – Novinka! – inspirativní příspěvky od různých autorů (Petr Vaďura, Pavel Hošek, Rudolf Tomšů, Pavel Řepa, články z časopisu Slovo a život)
 

Boží jednání s národy a jednotlivci – Petr Vaďura

bohoslužba 5.dubna 2020

Jeremjáš 18, 1-12

  • Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:
  • Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.“
  • Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu.
  • Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné.
  • I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
  • „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský.
  • Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím.
  • Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého.
  • Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím.
  • Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci.
  • A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.“
  • Oni však řekli: „Zbytečné řeči . Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.“

Lukáš 19,28-48

  • Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.
  • Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků
  • a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
  • Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: ‚Pán je potřebuje.‘“
  • Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
  • Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“
  • Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“
  • Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.
  • A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.
  • Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
  • Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“
  • Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
  • Odpověděl: „Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.“
  • Když už byl blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče
  • a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.
  • Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí tě a sevřou ze všech stran.
  • Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“
  • Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,
  • a řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude domem modlitby,‘ ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“
  • Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
  • ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.

Jednou z nejobtížnějších otázek, kterou před nás staví biblický text z knihy Jeremjáš, je otázka, zda Hospodin jedná s celými národy. Zda některým žehná a dopřává jim zdar, zatímco jiné trestá, případně ničí.

S tím souvisí otázka velmi aktuální, například:

Souvisí současná pandemie nějak s Pánem Bohem?
Jedná Hospodin s národy?
Dopouští nebo dokonce přímo posílá na ně něco tak zlého jako je smrtelná nemoc?

Kniha Jeremjáš nás dnes zavedla do hrnčířské dílny. Prorok je svědkem toho, jak se hrnčíři nepovedla nádoba, kterou dělal na hrnčířském kruhu. A tak ji ještě mokrou z kruhu sňal, hlínu promnul v prstech, zmačkal, udělal z ní kouli a začal znovu.

hrnčířská dílna

Co se to stalo?

Zde asi nejde o to, že by hrnčíř byl dnes mimořádně nešikovný, ale že se mu ta hlína pod rukama jakoby vzpírala. Neposlouchala ho. Jeremjáš měl navštívit hrnčířskou dílnu z božího pověření a Bůh mu zde dal lekci, které bychom asi měli naslouchat i my.

“Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových.”

Jeremjáš 17,7

To je zvláštní představa. To ale neznamená, že by člověk neměl zodpovědnost za své jednání, protože ho prostě formuje někdo jiný. To podobenství naopak chce říct, že člověk nese odpovědnost za své postoje a jednání, ale tu odpovědnost nese vůči svému Stvořiteli, vůči tomu, kdo ho chce formovat.

Kdo páchá zlo je jako ta hlína, která se vzpírá hrnčířově ruce, a je v důsledku toho potrestán. Kdo Hospodina poslouchá, tak od něj trestán není.

Ale co je na tom pozoruhodné je, že adresátem není jednotlivec, nýbrž národ, stát či království. To znamená, že i stát nebo národ může jednat tak, že to vzbuzuje boží hněv. Zopakujme si to, Hospodin říká:

“Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého.”

Jeremjáš 18,7-8

Ale platí to i opačně:

“Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím.
Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci.”

Jeremjáš 18,9-10

A jsme zase u obtíže u těchto výroků, která spočívá v tom, že ta řeč je adresována kolektivu, národu nebo státu, království. Jakoby obyvatelé země mohli za své vládce. Tak co pak dnes, máme demokratické volby, ale Egypťané si těžko mohli svého faraona a rozhodovat o tom, jaké povede války a jak se bude chovat. Totéž Babyloňané. Ani judské království si nevolilo své panovníky.

Jeremjáš uvádí řadu příkladů ze současnosti. Možná, že nám ty příklady budou v něčem ku pomoci.

Více se dozvíte poslechem celého příspěvku.

Poznámky:
1/ Bohoslužba je určena pro virtuální prostor internetu. Fyzicky nikdy neproběhla a neproběhne.
2/ Záznam můžete také sledovat pomocí služby Spotify, YouTube a SoundCloud. Odkazy naleznete zde:

Autor: Petr Vaďura
Zdroj: Evangelická církev metodistická – farnost Tachov
Download: MS OneDrive


Další skutečná inspirace (nejen) pro tuto dobu:

 

  • archiv Literárních čtvrtků – Literární čajovna byla zahájena 3.října 2013. Probíhá každý čtvrtek od 19 do 20:30 hodin v Sedmdesátce (prostory Evangelické církve metodistické v Tachově). Je určena široké veřejnosti, ale i členům církve. Průběh setkání je obvykle stejný: jeden z účastníků (výjimečně host) seznámí přítomné s životem a dílem autora, kterého pro tento večer vybral, a po té předčítá vybrané pasáže z knihy, kterou si připravil. Po té následuje diskuse. Záznamy naleznete nejen na těchto stránkách, ale i na YouTube kanálu Sedmdesátky (playlist – cca 145 položek)
  • internetový magazín NaHlubinu.net – Novinka! – inspirativní příspěvky od různých autorů (Petr Vaďura, Pavel Hošek, Rudolf Tomšů, Pavel Řepa, články z časopisu Slovo a život)

Břemena – Petr Vaďura

Kniha Jeremjáš vznikla během nejhlubší krize judského království. Prorok byl svědkem politického i duchovního úpadku a válečného střetu Egypta a Babylonie, do něhož se nešťastně zapletl i judský král Jošijáš (toho to stálo život).

Jeremjáš 17, 19-27

  • Toto mi praví Hospodin: „Jdi a postav se v bráně synů mého lidu, jíž vcházejí a vycházejí judští králové, a ve všech jeruzalémských branách.
  • Řekni jim: Judští králové, celé Judsko a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kteří vcházíte těmito branami, slyšte slovo Hospodinovo:
  • Toto praví Hospodin: Bedlivě dbejte, abyste nenosili břemena v den odpočinku a nepřinášeli je do jeruzalémských bran.
  • Nevynášejte břemena ze svých domů v den odpočinku a nevykonávejte žádnou práci, ale ať je vám den odpočinku svatý, jak jsem přikázal vašim otcům.
  • Ale neposlechli a ucho nenaklonili, nýbrž zůstali tvrdošíjní, neslyšeli a nepřijali napomenutí.
  • Budete-li mě opravdu poslouchat, je výrok Hospodinův, a v den odpočinku nebudete přinášet břemena do bran tohoto města, ale bude vám den odpočinku svatý a nebudete v něm konat žádnou práci,
  • budou vcházet branami tohoto města králové a velmožové, kteří dosednou na Davidův trůn, budou jezdit na voze a na koních, oni i jejich velmožové, muži judští a obyvatelé Jeruzaléma, a toto město bude trvat navěky.
  • Z judských měst a z okolí Jeruzaléma, ze země Benjamínovy, z Přímořské nížiny, z pohoří, z Negebu přijdou a přinesou do Hospodinova domu oběť zápalnou, obětní hod i oběť přídavnou a kadidlo, přinesou i oběť děkovnou.
  • Nebudete-li mě poslouchat a den odpočinku vám nebude svatý, ale budete-li v den odpočinku nosit břemena a vcházet s nimi do jeruzalémských bran, zanítím v jeho branách oheň a ten pozře jeruzalémské paláce a neuhasne.“

 

 
Marek 2, 23 – 3,6

  • Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
  • Farizeové mu řekli: „Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!“
  • Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
  • Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“
  • A řekl jim: „Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
  • Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou.“
  • Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.
  • Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.
  • On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“
  • Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli.
  • Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá.
  • Když farizeové vyšli, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.

 

 

Jeremjáš byl současníkem mnoha králů, někteří byli nastoleni Egypťany, jiní Babylónci. Zažil první babylonskou invazi do Judska a také první odvlečení krále a elity národa do zajetí. Pak po dvaceti letech zažil i druhou invazi, spojenou s dlouhým obléháním Jeruzaléma, při němž byl ve městě takový hlad, že matky pojídaly vlastní děti. Byl také svědkem dobití Jeruzaléma, zničení chrámu i druhé deportace judských elit do zajetí.

Po celou dobu prorok varoval krále, hodnostáře, kněží i lid před plížící se katastrofou. Vytýkal jim odpadnutí od Hospodina a poukazoval na do nebe volající modlářství, jehož se Judsko nezbavilo ani při náboženské reformě zbožného krále Jošiáše.

Všechny ty apely, ta prorocká znamení, která prorok přinášel svému lidu, varování i vynesené soudy, to všechno je nesmírně působivé. Až na jeden text.

Více v nahrávce…
 

Poznámky:
1/ Bohoslužba je určena pro virtuální prostor internetu. Fyzicky nikdy neproběhla a neproběhne.
2/ Záznam můžete také sledovat pomocí služby Spotify, YouTube a SoundCloud. Odkazy naleznete zde:

Autor: Petr Vaďura
Zdroj: ECM Tachov
Download: MS OneDrive

TOPlist