Rozhovory

Archiv příspěvků obsahující rozhovory se zajímavými lidmi

Krize klasické rodiny – klinický psycholog Jiří Bauer


rozhlasový pořadDnes budeme mluvit o instituci manželství, které Napoleon kdysi přirovnal k dobývané pevnosti a tvrdil, že ti, kdo jsou venku, se snaží dostat dovnitř, a ti, kdo jsou vevnitř, se snaží dostat ven. Platí ještě tenhle jeho obraz? A jak se vlastně mění představa o rodině a manželství v moderní době? Ustojí klasická představa nerozlučného vztahu tlaky moderní společnosti, která přináší (kromě jiného) nepřeberné množství různých možností a nových začátků? Nachází se v krizi dnešní doba, nebo naopak klasický model partnerství muže a ženy?

Začněme suchými statistikami. V České republice se v současné době rodí více než 30 % dětí mimo manželství. Na 100 nově uzavřených manželství u nás připadá přibližně 65 rozvodů. 47 % párů uvádí jako příčinu rozvodu rozdílnost povah, 20 % neuvádí příčinu žádnou. Ročně se u nás rozvede více než 33 tisíc manželství. V důsledku toho přijde u nás ročně o jednoho z rodičů přes 20 000 dětí, protože děti má zhruba 70 % rozvádějících se párů. Průměrná délka trvání manželství je u nás 13 let. V České republice stejně jako jinde v západním světě dochází navíc k výraznému nárůstu soužití nesezdaných párů jako alternativy manželství. Prokázalo se, že četnost rozpadu těchto vztahů je ještě pětkrát vyšší než u sezdaných manželských párů.

Uvedená situace se jeví některým odborníkům (i běžným lidem) jako alarmující. Takže by s tím chtěli něco udělat. Od 12. února do dneška probíhala například v České republice řada akcí v rámci Národního týdne manželství. Většinu jich organizovaly různé křesťanské neziskové organizace a sbory. Jedním z odborníků, kterým leží na srdci stav manželství u nás, je klinický psycholog doktor Jiří Bauer.

Pořad naleznete v archivu Českého rozhlasu zde.

Křesťané a společnost – profesor Jakub Trojan


rozhlasový pořad1. ledna 1977 bylo vydáno Úvodní prohlášení Charty 77. V jeho textu se mimo jiné praví: “Svoboda náboženského vyznání, důrazně zajišťovaná článkem 18 prvního paktu, je systematicky omezována mocenskou svévolí; oklešťováním činnosti duchovních, nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního souhlasu s výkonem jejich funkce; existenčním i jiným postihem osob, které své náboženské vyznání slovem i skutkem projevují; potlačováním výuky náboženství apod.” Náboženská svoboda a způsoby, jakými je možno této svobody dosáhnout, jsou hlavními tématy dnešních Výzev přítomnosti.

Jedním z prvních signatářů Charty 77 byl profesor Jakub Trojan. Jeho jméno patří k několika jménům duchovních, kteří se pod Chartu podepsali. Ačkoli její text nevyzývá k odporu proti státní moci, zaujali k němu mnozí křesťané socialistického Československa spíše rezervovaný nebo dokonce odmítavý postoj. A protože profesor Trojan působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy na katedře Teologické etiky, pozval jsem jej do dnešního pořadu jako hosta, abych s ním na toto téma promluvil.

Pořad najdete v archivu Českého rozhlasu zde.

TOPlist