Svatodušní svátky – Výzva k poslušnosti – Zdeněk Eberle

listen-icon-medium-01

Skutky 2,1-21

  • 1Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě.
  • 2Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
  • 3A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
  • 4všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
  • 5V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
  • 6a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
  • 7Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
  • 8Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
  • 9Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
  • 10Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
  • 11židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!“
  • 12Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“
  • 13Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“
  • 14Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
  • 15Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devět hodin ráno.
  • 16Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
  • 17‚A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
  • 18I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
  • 19A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
  • 20Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný;
  • 21a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.‘

Římanům 8,14-17

  • 14Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.
  • 15Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
  • 16Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
  • 17A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.

Jan 14,8-17.25-27

  • 8Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
  • 9Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
  • 10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
  • 11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
  • 12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
  • 13A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.
  • 14Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.
  • 15Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;
  • 16a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi na věky –
  • 17Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.
  • 18Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.
  • 19Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.
  • 20V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
  • 21Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“
  • 22Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?“
  • 23Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
  • 24Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.
  • 25Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.
  • 26Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
  • 27Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!
TOPlist