Žena u Jákobovy studny – problém osamělých žen – Petr Vaďura

kázání 10.ledna 2016 | farnost ECM Tachov

Biblický text - Janovo evangelium 4.kapitola

  • 1Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan –
  • 2ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci –
  • 3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
  • 4Musel však projít Samařskem.
  • 5Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi;
  • 6tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne.
  • 7Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ –
  • 8Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. –
  • 9Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají.
  • 10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“
  • 11Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu?
  • 12Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“
  • 13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.
  • 14Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“
  • 15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“
  • 16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“
  • 17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
  • 18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
  • 19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
  • 20Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“
  • 21Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
  • 22Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů.
  • 23Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.
  • 24Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“
  • 25Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“
  • 26Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“
  • 27Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo však neřekl ‚nač se ptáš?‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘
  • 28Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
  • 29„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?“
  • 30Vyšli tedy z města a šli k němu.
  • 31Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“
  • 32On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
  • 33Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“
  • 34Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.
  • 35Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.
  • 36Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.
  • 37Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne.
  • 38Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“
  • 39Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“
  • 40Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
  • 41A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.
  • 42Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“
  • 43Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.
  • 44Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnost ve své vlasti.
  • 45Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.
  • 46Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde předtím proměnil vodu ve víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.
  • 47Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.
  • 48Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li znamení a zázraky, neuvěříte.“
  • 49Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“
  • 50Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
  • 51Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu: „Tvůj syn žije.“
  • 52Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu: „Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.“
  • 53Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. –
  • 54Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z Judska.

MP3 - rozšířená verze

TOPlist