listen-icon-medium-01

Existují i dnes zločinci, kteří se díky křesťanům stali novými lidmi? Pro odpověď na tuto otázku jsem se vypravil na Moravu.

Nacházíme se v Kuřimi, 17 kilometrů od Brna. Do zdejší věznice chodí už 18 let pan Jiří Krejčí z Křesťanského sboru v Brně. Vcházíme tedy dovnitř.

Pane Krejčí, proč jste vlastně začal do kuřimské věznice jezdit?

Těch impulsů bylo několik. Jedním z nich – asi nejsilnějším – byla ta skutečnost, že po 89. roce znovu obnovila svoji činnost v naší zemi Armáda spásy a ta dala impuls k tomu, aby se taky začalo systematicky pracovat ve věznicích. Já jsem tu okolnost viděl jako velice příznivou, a když jsme byli osloveni jako sbor, zda bychom nechtěli spolupůsobit při té práci, tak jsem se přihlásil. Ten druhý aspekt byl ten, že můj bratr byl třikrát ve vězení a já jsem ten život ve věznici velice intenzivně vnímal. A vnímal jsem i to prostředí, ve kterém ti lidé jsou, a potřeby, které v tom zařízení mají.

Jak vaše práce ve vězení vypadá?

Chodíme do vězení každý týden, každé úterý. Máme vyhrazenou místnost, kde se s vězni setkáváme. Ti, kteří mají zájem o pastorační rozhovory, jsou vyzváni vedením věznice k tomu, aby se zúčastnili. Zúčastňuje se zhruba tak 4 až 6 vězňů každé to setkání a systematicky s nimi probíráme určité úseky z Bible, které vnímáme jako důležité. A je taky příležitost pro to, aby se vězni ptali, aby řešili svoje okamžité problémy, které třeba právě prožívají.

A právě v kuřimské věznici se setkal s Jiřím Krejčím pan Matěj Nový. Ale ten už na nás čeká před věznicí.

Pane Nový, jak setkání s Jiřím Krejčím pozměnilo váš život?

Díky duchovní péči pana Jiřího Krejčího jsem uvěřil v Pána Ježíše Krista a to bylo důvodem k přehodnocení celého mého života, který byl doposud špatný. A i když se ve věznici Kuřim snaží jakoby odvrátit od takového myšlení, tak přes to všechno jsem potřeboval hlubší zásah, zásah do srdce. A to bylo mé obrácení, plné obrácení. Takže jsem přehodnotil celý svůj život a i svoje myšlení a díky tomu jsem se stal novým člověkem – křesťanem, který se odvrací od všeho, co by bylo spojeno se zločinem.

Pane Krejčí, kolik je asi takových lidí, s nimiž máte podobnou pozitivní zkušenost?

Dlouhou dobu se nic nedělo. Šestnáct let jakoby žádné ovoce. A po těch šestnácti letech se objevili tři lidé, kteří prokazatelně vyznávají, že přijali Krista do svého srdce jako svého Spasitele.

Takže žádný člověk, ani zločinec, není ztracený?

Určitě ne.

TOPlist