Znovuzrozené kostely – Michalovy Hory

V seriálu Znovuzrozené kostely se dnes vypravíme do Michalových Hor. Zde působí od roku 2002 občanské sdružení nazvané Sdružení Michalovy Hory. Jeho šedesát šlenů tvoří jak obyvatelé města se svými dětmi, tak chalupáři a příznivci této malebné lokality. Sdružení si klade za cíl za pomoci mateřské obce Chodová Planá vybudovat v obci kanalizaci, obnovit koupaliště či prosadit protipovodňová opatření na Kosím potoce. Mimo to se ale Sdružení stará také o záchranu a obnovu historických památek města. Právě tato činnost zaujala Petra Vaďuru, který si ve své reportáži povídá s pokladníkem sdružení Františkem Markem.

kostel

kostel Michalovy Hory

Hornické město Michaovy Hory leží v údolí Kosího potoka asi pět kilometrů od Plané. V 16. a 17. století se zde těžilo stříbro, po vyčerpání ložisek město upadalo. Jeho zkáza však nastala až po vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945. Dnes zde žije necelých 50 obyvatel. V Michalových Horách se nachází také papírna, která byla založena už v sedmnáctém století; ruční papír, který se v ní vyráběl, se dodával do prezidentské kanceláře T.G.Masaryka. Provoz v ní ovšem zanikl v roce 1947. Hornickou slávu města připomíná dnes už jen budova horního úřadu a kostel sv. Archanděla Michaela, kde na nás čeká pan František Marek.

Pane Marku, vy nejste spokojen s tím, jak vypadá tento kostel?
No to nejsme spokojeni. Protože je to dominanta obce, tak by se měl o to někdo starat. No a nikdo se k tomu nějak neměl, tak jsme založili občanské sdružení a začali jsme se zajímat o to, jakým způsobem by se nechal opravit a sehnat nějaké peníze. Dost nám v tom pomáhá Místní akční skupina Český západ s paní Válovou. Vede to k dobré cestě, že by se nejen opravily Michalovy Hory, ale i jiné kostely.

Podíváme se kolem kostela. Na věži jsou nové hodiny, ty už jste dali dohromady vy?
Sundali jsme stroj, který je původní, opravil ho takový nadšenec na staré hodiny. Ciferník nám dělal Pražák, který tady má chalupu a má tu zinkovnu. To byla jedna z prvních prací, které jsme jako občanské sdružení udělali.

No a jaké jsou úmysly s využitím kostela po jeho opravě?
Náš kostel jsme jako občanské srdužení dostali do pronájmu od církve na deset let. Měli jsme tady vánoční koncert a pak na Michala každoročně je tady mše. Jsou tady i pohřby a znovu to ožívá a ten kostel je v povědomí, že žije.

Na kostelní věži je také památník padlým z první světové války. Počítáte s pomocí německých rodáků?
S tím jsme zatím nepočítali. Časem budeme chtít, aby se opravila hřbitovní zeď – přerostlé stromy to vyvrátily a tady to spadlo. Dost spolupracujeme s Ligou lesní moudrosti, která dodává i lidi na ty brigády. Ta zeď by se měla nějak dělat. Ale na to je projekt přes půl miliónu – na opravu zdi.

Jaké jsou další plány po té, co se opraví kostel?
No máme těch plánů dost. Teď jsme dostali dotaci – bude se obnovovat socha svatého Josífka a bude se dělat stezka.

Podíváme se na Josífka…
Ta stezka, co jsme sem chodívali jako děti, to zarostlo a za těch padesát let se to zavezlo. A tady je ten svatý Josífek – takové torzo. Bude se dělat výdusek a bude to stát asi kolem čtyřiceti tisíc. Mělo by se to tady osadit snad ještě letos.

Je to krásné torzo, nádherný sloupek, který je zdoben růžemi a květinovými motivy, no a na něm sedí podstavec pro sochu ozdobený andělskými hlavičkami. Působí velmi krásně i jako torzo.
A tady už se odkryly schody, které byly původní.

To jsou schody, které spojují střed obce s kostelem.
To děláme taky brigádně.

TOPlist