Lavina

Josef a Rozita Mertovi žijí v Blansku. Jejich jméno se už druhým rokem pojí s občanským sdružením Lavina. Jaký je předmět činnosti Laviny?
Občanské sdružení LAVINA se snaží vytvořit pomyslný most mezi církví a sekulárem. Zaměřujeme se na lidi, kteří jsou nějakým způsobem v sociální izolaci.

Když říkáte zaměřujeme se, mluvíte pouze o sobě, nebo je vás víc?
Je nás víc

Jak byste charakterizovali “člověka v sociální izolaci”?
Je to člověk, který se cítí nejistý v komunikaci s ostatními lidmi, cítí se nepřijímaný, má uzavřený okruh přátel, je ostražitý až nedůvěřivý k ostatním. Toto jeho vnímání vychází většinou z negativních zkušeností, které mohou být subjektivní, nicméně ho staví do určité role. Jsou to lidé tzv. na okraji, duševně nemocní, příslušníci menšin, Romové, neslyšící .

Jak vás vůbec napadlo se takovým lidem věnovat?
Prostě je máme kolem sebe,jsou to naši přátelé nebo vzdálení příbuzní. A navíc jsme přijali romskou identitu. Rozita se narodila jako poloviční Romka a já jsem romství také přijal za své.

Buďme teď konkrétní: jaké aktivity LAVINA vyvíjí?
Vzhledem k tomu, že budujeme most pro tyto lidi do Církve, vyvíjíme aktivity oběma směry. Podařilo se nám sjednotit jednotlivé kazatele a pastory působící ve městě tak, že se v Blansku minulý rok poprvé v historii města uskutečnil Alianční týden modliteb. Letos k němu ještě přibude společný Týden duchovní obnovy před Letnicemi.

Skupinu duchovních představitelů jednotlivých církví svoláváme pravidelně každý druhý měsíc. Za přínos považujeme také to, že ačkoli Světový den modliteb, který organizují ženy, byl až do minulého roku záležitostí jen jedné církve, zapojení ostatních církví do něj roste.

Proč se LAVINA zaměřuje na kazatele ?
Evangelizace je zasévání semene a to vyžaduje připravenou půdu. Moravský kras je plný vápencových skal – obrazně řečeno i v duchovní rovině. Proto je potřeba spojit síly při jejich odstraňování. Jednotlivá společenství byla doposud jako izolovaná světélka, lidé z nich se vzájemně neznali a nic o sobě nevěděli, dokonce ani kazatelé. Jsme přesvědčeni, že když se vzájemně propojí jako imaginární síť při společných modlitbách a jiných aktivitách, bude snadnější zasáhnout lidi tohoto města evangeliem – a nejenom ty handicapované. Je otázkou, zdali je současná Církev připravena přijmout mezi sebe lidi, kteří se výrazně odlišují.

Co těmto lidem nabízíte vy?
Začalo to před sedmi lety, kdy jsme se po bytech začali scházet. Zazpívali jsme si u kávy a občerstvení, vyprávěli si o Bohu a četli z Bible. Navzdory tomu, že jsme do Blanska jezdili z Brna každou neděli, bylo to málo. Teď, když v Blansku žijeme, pomáháme svým přátelům řešit jejich problémy, s nimiž si sami nevědí rady, a jsme jim k dispozici každý den. Rozita se věnuje ženám, já mužům. Jedná se převážně o rozhovory, které se někdy zdají nekonečné, ale když vedou k povzbuzení pro život s Bohem nebo k návratu jednotlivce do církve, mají smysl.
Viditelnou aktivitou jsou nedělní setkání nad Biblí, dnes již v našich vlastních prostorách.
Máme za sebou také rok a půl práce s asociální mládeží.

Pro nás osobně je prvořadé žít s lidmi jejich každodenní všední životy, a to takovým způsobem, aby za všech okolností na nás viděli živé evangelium. To považujeme za důležitější než vykazatelné aktivity. A o to také nejvíce usilujeme.
Někteří z našich “klientů” jsou drogově a jinak závislí lidé. Pro ně jsme otevřeli v prostorách naší klubovny kontaktní místo, kde s nimi pracujeme podle metodiky Teen Challenge.
Plánujeme aktivity pro maminky dětí, které navštěvují klub Ovečka, ovšem v této oblasti jsme zatím v přípravné fázi, kdy teprve zjišťujeme, o co je zájem.

Kdo navštěvuje klub Ovečka? A co se tam dělá?
Do tohoto klubu chodí děti různého věku, s nimiž ovšem pracujeme jako s předškoláky, a to i tehdy,  když jsou starší. Skupinu vedoucích tvoří manželé Šimikovi (naše dcera s manželem) a my, dále jedna sestra z CASD, dvě sestry z AC a jedna sestra z BJB.  Skupinu koordinuje Rozita.
Při vytváření programů používáme metodické materiály Manuely Jungové z Tim 2,2.  Děti se scházejí každý pátek. Kromě biblické zvěsti nesmí chybět hry a hlavně bonbóny a jiné odměny. Minulý pátek (9.3.) bylo v klubu 17 dětí.

Věnujete se i neslyšícím – jak?
Spolupráce s neslyšící se uskutečňuje přes Rozitu, která s nimi spolupracuje od roku 2000, především jako tlumočnice. Jejich organizace se jmenuje Naděje Neslyšících, v současné době usilují o registraci v rámci BJB, kde by tvořili samostatný sbor Neslyšících. LAVINA Blansko je jejich budoucí stanice, která bude sloužit jako základna pro misijní aktivity v této oblasti na okrese Blansko. Nejvýznamnější současnou aktivitou jsou letní evangelizační tábory Naděje Neslyšících, kde Rozita zajišťuje tlumočení a výuku slyšících účastníků. (Pokud je ve vašem okolí nějaký neslyšící rádi Vám pro něj pošleme informační materiály s pozvánkou k nám…).

Rozito, ty jsi dlouhou dobu v TWR tvořila pořady pro romské posluchače.
Věnuješ se Romům i nadále? Jak?
Především prostřednictvím pořadu Mi del O Del, který připravuji i nadále, přestože už pouze jako externí spolupracovnice TWR. A moje vztahy k Romům? Žiji mezi nimi a sdílím jejich životy. Některé vyučuji podle programu Master Life ( BJBJ ).

A co rozhlasová práce, nestýská se ti po ní?
Stýská se mi po některých lidech z TWR, ale po práci ne, protože v ní – byť v menším rozsahu – pokračuji doma. To, že stojím po boku ve službě svému manželovi, je pro mě v současné době to nejdůležitější. Jen mě mrzí že jsem k tomuto poznání nedozrála dříve.

Pracujete v sdružení LAVINA na plný úvazek? Neboli: jak se živíte?
Nešijeme stany, Josef pracuje jako revizní technik, živí rodinu a občas i některé z našich přátel ze sdružení LAVINA. Sami žasneme nad tím, jak je možné, že při jeho plném pracovním nasazení má ještě čas věnovat se všemu co se sdružením LAVINA souvisí. Dobrá Boží ruka je nad námi.
A Rozitě přispívají na nutné výdaje naši věřící přátelé.

Co byste nejvíc potřebovali – a teď nemyslím modlitby, to je samozřejmé…
Dovybavit klubovnu, konkrétně instalovat akustický obklad. Hodnota materiálu, který musíme koupit, je asi 5O tisíc Kč. Za tuto částku v současné době prosíme na modlitbách.
Chceme spojit příjemné s užitečným a pořady, které nahrává Rozita pro TWR ( momentálně doma pod peřinou), nahrávat právě v této nové klubovně, která se tak stane jakýmsi improvizovaným studiem. Rádi bychom v něm vytvářeli zvukové nahrávky, jež by pak byly k dispozici lidem, kteří nečtou a je malá pravděpodobnost, že kdy číst začnou. Jsou to lidé, kteří nemají ani přístup k internetu, ze kterého by pořady mohli poslouchat. Spousta lidí, kteří se rozhodli pro Krista, totiž ustrnulo právě na tom, že nejsou schopni pravidelně si číst Bibli.

Pro všechny, kdo by se o sdružení LAVINA chtěli dozvědět víc, je zde ještě internetová adresa na stránky sdružení: www.lavinablansko.cz

Otázky kladl Petr Vaďura  (Živé slovo 1/2007)

TOPlist